Aparát Jiří


Foto a info zaslané čtenářem blogu.


Rád bych Vám představil destilační minizařízení, které jsem před pár měsíci vyrobil. Zadáním pro mě bylo bylo vyrobit především skladné, jednoduché a v podmínkách paneláku vyrobitelné a provozovatelné zařízení na kterém jde provádět jednoduchá destilace se zachováním aromat a zároveň vyrobit i čistý líh pro výrobu ginu. Inspirací se mi stala tato internetová stránka : http://wiki.homedistiller.org/Boka_Reflux_Still_-_How_To_Build.
Zde je poměrně podrobný návod se spoustou odkazů.
Nevymýšlel jsem tedy nic nového, jen osvědčené přizpůsobil místním podmínkám a materiálu. Pro mé potřeby, kdy nakládám jen 5 l demižonky a zkouším různé recepty a pak porovnávám výsledek s tím, co lze zakoupit v obchodní síti naprosto dostačující.
Veškerý materiál je běžně v našich obchodech dostupný, vyrobeno se základním nářadím v malém panelákovém bytě, jen plynovou pájku jsem si zapůjčil.





Hrnec je 10 l nerez Tescoma v akci, vybíraný s lemem, který lze těsněním utěsnit. Do těla hrnce jsou měděnými nýty přinýtovány 4 napínáky k přitažení pokličky. Nýty byly nad plynem vyžíhány, by šly lépe roztemovat bez patřičného nářadí. K uchycení pokličky k napínákům jsem použil dráty k výpletu jízdního kola, vytvaroval pomocí kleští a svěráku. Vytvarované jsem ještě lehce zakalil, protože při větším tahu se narovnávaly.

U ucha pokličky jsem opatrně odvrtal vrchní část přivařených nýtů a ucho odtrhl. Pomocí vrtačky a malého vrtáku jsem  kruhem otvorů vyrobil uprostřed pokličky otvor o velikosti 1,5 ", začistil malou stopkovou bruskou ve vrtačce, aby šel zasunout závit mosazné redukce ( mosazná pájecí přechodka ) 42 x 1,5 ". Vrchní a spodní matku na závit 1,5 " jsem uřízl z mosazného nátrubku 1,5 ". Těsnění mezí pokličkou a matkami je z tvrdého papíru hustě ovinutého instalatérskou teflonovou páskou. Vnější těsnění pokličky je z upraveného silikonového okenního těsnění přilepeného k okraji pokličky silikonem. Pro jistotu před únikem páry přidávám 4 svěrky k přitlačení pokličky k hrnci.





Tělo kolony je měděná trubka průměru 42 mm o délce 92 cm ( 8 cm z prodejného 1 m bylo odříznuto a použito jako plech na přepážky a víko). Po navinutí chladiče a odměření vzdálenosti od vrchu trubky jsem karboflexem s kotoučkem o síle 1 mm prořízl zářezy pro vložení 2 přepážek, které jsem vyrobil vystřižením nůžkama na plech z vyžíhaného plechu uříznutého z trubky 42 mm. Úhly a velikosti jsou na netu. Přepážky jsem zapájel cínem zároveň s výstupní 6 mm trubičkou a trubičkou pro vstup teploměru.
Trubka přesně zapadne do přechodky umístěné na pokličce hrnce, netřeba nic těsnit. Drží v pozici pouze vlasní vahou.

Hlavní chladič je vyroben z trubičky 6 mm se sílou stěny 1mm o délce 3 m. Sice se prodává v měkkém stavu, ale časem měď dle mého názoru tvrdne a pak se nedivím, že se lidem při navíjení placatí a přistupují k vyplňování solí a podobným komplikacím. Takže jsem trubičku nejdříve vyžíhal nad 2ma plynovými hořáky + pájecí lampa ( a roztavil si umělou hmotu v digestoři ). Poté jsem ručně a jednoduše jen s pomocí svěráku, hasáku a Al trubky z garniže navinul chladič o délce cca 25 cm. Držení chladiče v poloze a zároveň víko trubky obstarává víčko vyrobené z Cu plechu ( původně roura 42 mm) a připájené k chladiči. Ve víčku je vyvrtaná díra k odvětrání trubky v případě selhání chlazení.




Výstupní trubička na destilát je průměr 6 mm, připájen samodoma kohoutek ze závitu 5 mm v 6 mm trubičce a v něm dlouhý 5 mm nerez šroubek. Funguje bez problému, při zavřené pozici tak 1 kapka za 10 sec.

Sekundární chladič je trubka průměru 10 mm uvnitř jiné o průměru 15 mm s napájenými trubičkami na chladící vodu s průměrem 6 mm. Konce vnější trubky byly vyžíhány a zmenšeny na průměr 10, připájeny.

Hrnec, poklice a roura jsou tepelně izolovány zbytkem koberce, na poklici je přilepen silikonem, jinde přitažen drátem. Chladící voda je přes zahradní kohoutek, který se dá přesně regulovat. Ten se zašroubuje do pákové baterie u dřezu a hadičkami průměru 6 mm nejdříve do sekundárního chladiče a z něj do primárního na vrchu kolony a pak do odpadu do dřezu. Teplotu měřím nejlevnějším digi teploměrem se sondou umístěnou v držáku pro dobrý převod tepla na vnějšku hlavní trubky v cca 1/2 její výšky s přídavnou tepelnou izolací nad sondou. Ukazuje sice o několik stupňů méně než je skutečnost uvnitř , ale po otestování vím přesně, kolika procentní alkohol mi vytéká a v jakém stadiu destilace je a jak řídit reflux. Reaguje neskutečně rychle a přesně.








Výroba zařízení mi trvala cca měsíc, spíš jak jsem co dokoupil, případně bylo doručeno a měl čas. Celkové náklady na materiál byly 3 650 Kč, včetně poštovného. Navíc mě práce bavila a s tvárnou mědí je radost pracovat. Ohřev mi zajišťuje klasický kuchyňský plynový sporák s hořákem o výkonu něco málo přes 1 kW na plný výkon ( většinou jede na sporo ). Pálení není kupodivu nikterak cítit, pouze při vylévání horké vydestilované náplně otevřu okno. V zařízení jsem vydestiloval cca 10 dávek, únik páry jsem nikdy nikde nezjistil. Při přitažení refluxu teče stabilně 93% alkohol použitelný po separaci i na gin, případně refluxem snižuji množství předkapu a dokapu, třeba u whisky, či rumu.
Celou soustavu lze během pár minut složit i rozložit, vložku propláchnout vodou a dát na radiátor, vše se v pohodě vejde do přihrádky ve skříni.

Pár technických dat :
průtok vody - 25 l / hod. = 0,025 m3/hod. = cca 2 Kč/hod
spotřeba plynu na plný hořák – 0,144 m3 / hod. = cca 1,5 kWh = cca 2 Kč/hod.
plný výkon bez refluxu při cca 13 ti % alk.v hrnci  – 1,8 l/hod., při refluxu na výsledných 93 % alk. - 0,4 l/hod.






Jiří


22 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Pěkné, pěkné. Je vidět že zlaté české ručičky dokážou udělat plně funkční aparátek i v bytě a bez strojního vybavení. Také mě dříve nadchnul systém BokaKob pro svou geniální jednoduchost, zatím jsem se ke stavbě bohužel nedostal (snad ještě jednodušší je systém se řízením par).
Je vidět že kolona nemusí být nijak extrémně vysoká, pokud nepotřebujeme nutně dostávat 96% alkohol. U vás zřejmě náplň kolony je pouze cca 50cm? Co používáte jako náplň - nerezové drátěnky?
Dávám jen ke zvážení instalovat pod náplň kolony ještě reakční člen s mědí a teploměr instalovat tam kde by teoreticky měl být - mezi šikmé přepážky Boka kolony a současně tak aby na něj nekapal reflux. A snad zevnitř pocínovat mosazné šroubení (ale to už je jen moje fobie z olova a jiných těžkých kovů :-). PaJa

Anonymní řekl(a)...

Náplní kolony je skutečně 5 nerez drátěnek, které jsou umístěny v kleci vyrobené z Cu elektro drátu s přihrádkami pro každou zvlášť. Délka je asi těch 50 cm, lze jednoduše zasunout dovnitř vcelku a zas vyndat a propláchnout. To je ta šiška na fotkách vedle hrnce.
Teploměr mám s velice krátkou sondou, která se na správné místo rozměrově nevejde, přestože otvor je připraven a zaslepen. Několik desítek měření teploty a koncentrace za provozu mě však dovedlo k závěru, že tento způsob měření dostačuje a je docela přesný.
Ohledně škodlivosti olova a jeho případného uvolňování z mosazi jsem přečetl mnoho pojednání s naprosto rozdílnými závěry. Udělal jsem tedy to, že jsem povrch mosazi vyleštil mechanicky, pak směsí kysličníku s octem (pickling). Sice účinnosti opatření nevěřím, ale vzhledem k tomu, že jsem více jak půlstoletí pil vodu z olověných trubek a stále jsem tu, tak tomu nepřikládám velkou důležitost.

Anonymní řekl(a)...

Ano, pěkné na panelák. Líbí se mi nejvíce provedení s přepážkam na přepad refluxu-prnicip. Jinak ale horší řemslné zpracování-pájení. Také vaření bez dvojpláště nebo míchaní není dobrý nápad. Používat levný prostorový digi čínský teploměr bych měl velký strach co mě poteče. Přesný digi teploměr mě přesně rychle informuje o aktuálním složení par v hlavě kolony a můžu reagovat. Kdybych měl neustále chutnat každý díl z(díl-1,3L)tak bych byl přiopilý. Uchladit páry z 5-10L? hrnce chladičem i z mírně zploštělou 6 trubičkou nebude problém.Odpovídá tomu i ta velmi nízká spotřeba chladící vody. Mosaz stojně obráběná je při přípravě slitiny v peci legována cca 2% Pb pro lepší třískové obrábění-mazání řezu. Praktické ohrožení Pb v destilátu však bude nízké, nicméně já jsem mosaz pocínoval, ale cín je agresivními parami značně korodován do černých oxidů-tenounkých "zašpinění" povrchu, ale to nevadí mosaz je přímo nad kotlem a cín je obecně staletí prověřený zdraví neškodný.

Pozastavuji se jen nad výrokem přibližně:"refluxem reguluji množství předkapu a dokapu" Tak refluxem regulovat množství předkapu tj předku je úpný nesmysl. Předek má totiž páry o teplotě cca od 65metyl po 76 různé acetáty, octany atd. a regulovat je většinovým obsahem etanolu o varu 77,8C nejde. Neboli pokud se předek neodělí hned na počátku destilace bude pak těkat prakticky po celou cca první půli středu destilace. Předek se totiž zásadně na takových rektif. aparátech odděluje bez refluxu na počátku a s min. příkonem zdroje topení-spíš i jeho občasným vypínaním dle vzrůstající teploty v hlavě kolony.Dokap leze samozřejmě refluxem držet v dolní části náplně a kotli- má vyšší teplotu par než etanol.
Max

Anonymní řekl(a)...

Reakce na Maxe
Pájení skutečně nevzhledné, nicméně funkční.
Dvouplášť a míchání má smysl u hustých kvasů, které u mne nepřicházejí v úvahu. Dokonce ani kaly po kvašení se do hrnce nedostanou.
Teploměr mimo páry jsem zkraje viděl taky černě, ale praxe ukazuje, že toto řešení dostačuje. Reakce teploty na změnu reflexu je v řádu vteřin a právě vytékající lihovitost odpovídá ukazující teplotě. Teploměr uvnitř kolony by však byl jistě lepším řešením.
Nyní k postupu snížení předkapu (čeština asi nerozlišuje první a druhou fázi předkapu a tak vznikají nedorozumění). Po prvních vydestilovaných kapkách snižuji plyn na minimum a prvních 100 ml jde do odpadu. Pak přitáhnu reflux a nechám kapat po 100 ml do 3 skleniček, které posoudím příští den, pak otevírám reflux a jímám jádro do větších sklenic. Podle teploty pak opět přitahuji reflux a jímám po 100 ml do skleniček. První vůně dokapu končí destilaci. Mívám tak i 10 sklenic a posuzuji podle vůně a chutí několika kapek na lžičce s vodou. Nevhodné chutě jdou do zbytků na další destilaci. Toto se netýká destilace na čistý líh, tam je reflux zapojen neustále, navíc první půlhodinu se vrací vše nazpátek do náplně kolony.
Takže metanol a acetony jsou v odpadu, ale látky s ostrou chutí jsou stále přítomny a při běžné destilaci se dostávají i do jádra a výsledná pálenka má ostřejší ráz. A právě zvýšeným refluxem lze tyto látky vydestilovat hned v začátku a nebudou v jádře. Sice toto koliduje s odstraněním některých možná žádoucích chutí, ale na to už může mít každý naprosto rozdílný názor, každému chutná něco jiného, já raději takové uhlazené chutě.
Jiří

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den pane Max,

promiňte, že píšu sem, ale tady je to aktuální, v sekci teploměr je poslední příspěvek z 21. prosince.

Mám podobný přístroj jaký je v sekci deflegmátor.
Nevím kde umístit teploměr. Má být v horní časti deflegmátoru, nebo se montuje mezi chladič 1 a chladič 2.

Podle mě by se měla měřit teplota páry vycházející z deflegmátoru, ale nevím, proto se chci zeptat Vás.

Můžete mi zkontrolovat postup:

Při mírném zahřívání kvasu, jede CH1 na plný výkon, aby jsem získal kondenzát na reflux. Odoberu předek.
Mírně otevřu ventil regulace refluxu. Vzniklý kondenzát steká do deflegmátoru, kde ochlazuje páry, aby teplota byla v rozmezí cca 78-80°C. Snížim výkon chladiče 1. (chladič 2 jede vždy na plný výkon).
Začne se jímat jádro.
Před koncem, se zvedne teplota páry v deflegmatoru, proto opět pomoci ventilu, znížim teplotu páry.
Předem děkuji za odpověď a zkontrolování.

Petr

Anonymní řekl(a)...

Sice předchozí dotaz byl adresován panu Maxovi, ale evidentně na špatném místě a asi i proto na něj dotyčný neodpovídá.
Netuším, jaký přesně aparát máte, ale asi obecná pravda bude, že by se měly měřit teploty par před prvním chladičem a zároveň aby měření nebylo ovlivněno zchlazeným kondenzátem.Ve Vašem případě tedy asi na vrcholu deflegmátoru. V mém případě asi nejoptimálnější a doporučované místo je mezi přepážkami. Rozhodl jsem se tedy, že dám na rady diskutujících a teploměr na správné místo zakomponuji nějakými úpravami. Díky za připomínky.
Jiří

Anonymní řekl(a)...

K příspěvku Maxe z 19.1.:
dovolil bych si nesouhlasit s oddělováním úkapu u náplňové kolony. Lze ji provozovat tak, že se nejprve uvede do rovnováhy při totálním refluxu, teprve poté se začne odebírat předek atd. Obecně je výhoda kolony v tom, že dokáže ostřeji oddělit jednotlivé frakce destilátu (tedy i předek) než to dokáže jednoduchý destilační kotel. Proč se zbavovat výhody dokonalekšího dělení směsi u náplňové kolony, resp. tuto výhodu používat jen u dokapu?
Co si o tom myslí guru tohoto fóra p.Deslik?

Deslik řekl(a)...

Dobrý den,
překvapivě máte pravdu všichni. :-)
Pokud si uděláte kolonu typu "MAX" nebo "Jiří" budete muset pracovat jinak, než jak uvádíme my v článku deflegmátor. V obou případech se jedná o malou kubaturu, která vyžaduje mírné úpravy v konstrukci deflegmátoru a také trochu jiný přístup v obsluze. Jak píše MAX "Neboli pokud se předek neodělí hned na počátku destilace bude pak těkat prakticky po celou cca první půli středu destilace." Je to logické, neni dost materiálu pro reflux a "propláchnutí" stroje. Proto uvádíme tu hranici pro náplňové kolony vařák 150 litrů a více. A ještě se přikláníme k dvojité destilaci.
Přesto lze na jakémkoliv stroji udělat pálenku výtečnou i zcela nepitelnou.
Mnoho zdaru.

Anonymní řekl(a)...

Oponent z dneška: Tak to zkuste, sám, jak oddělíte 0,2-0,4L předku v koloně při plném výkonu...bude to katastrofa=nepitelné. Předek vám zajebá celý střed ))) a když budete šikovný, ještě k tomu zahltíte kolonu = koncem.
Max

Anonymní řekl(a)...

No nic ve zlém, připomínkou jsem chtěl spíše získat informaci ze vzniklé diskuze abych se sám poučil od "starých" (nemyšlen věk) praktiků.

Postup s oddělováním úkapu z kolony uvedené nejdříve do rovnováhy při 100% refluxu je uváděn na více místech v angl. zdrojích, např. zde http://homedistiller.org/forum/viewtopic.php?f=46&t=13265&start=0 nebo zde http://homedistiller.org/forum/viewtopic.php?f=46&t=15508&start=0.
A často tam používají KEGy, tedy nepříliš objemné kotle.

Deslik řekl(a)...

To je v pořádku, mě osobně nic zlého nenapadlo. :-)
My Vámi popisovaný postup procesu prosazujeme, ale je nutno vidět rozdíl v konstrukci zde uvedených a např. námi uvedeného deflegmátoru. A co se týče objemu, samozřejmě i KEG jde použít, ale myslím, že obstojné výsledky získáte jen při dvojité destilaci. Ovšem nemáme zkušenosti s těmito malými kubaturami. :-)
Mnoho zdaru všem.

Anonymní řekl(a)...

(Mám pár příspěvků starších rozpracovaných, ale nějak musím napřed zareagovat tady a u Maxe na tu "smršť"To mi nedá...)
*
Osobně si myslím, že se kolony, deflegmatory atd. zbytečně preferují a dramatizují.
*
A dovolím si i nesouhlasit s Deslikem, že jsou vhodné jen pro větší aparatury. Od cca 150l objemu vařáků.
*
Já si naopak myslím, že jsou vhodnější pro minivýrobce. Vede mně k tomu homedistiller, podobná fóra a mé staré pokusy a zkušenosti....
A taky i zdejší blog. Nějak jsem se nikde nedočetl, nenašel jsem, že by toto bylo preferovano v domácích podmínkách při větších objemech. (Zanedbávám samozřejmě prům. výrobu a pěst. pálenice!)
A pokud se přesná, jakýmkoliv způsobem řízená deflegmace, rektifikace používá v laboratořích tzn. v malých objemech, tak nevidím žádný důvod proč ji nevyužít i v tomto směru.
Třeba jak psal Jiří, že zkvašuje v 5l demižoncích. Ideální řešení pro ta malá množství a pokusy je ta kolonka:-))))
Nějak si nedokážu představit nashromáždění většího množství lutru a jeho efektivní 2D v takovém případě.
*
A pokud má někdo větší sad atd. a nechce nechat přebytky zhnít a už je nemá jak zkrmit a využít, tak časem stejně zákonitě přejde ke klasice....
1D - 2D. Protože jinak to efektivě nejde!

Rafael

P.S. Tímto nechci rozpoutat diskuzi. Je to jen můj názor!

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Prosím o vysvětlení činnosti při práci se zařízením uvedeným ve vašich odkazech ze světa http://moonshine-still.com/ Jedná se mi o jednodušší variantu přístroje ze dvou uvedených. Zajímal by mne postup práce s touto kolonou, popřípadě zkušennosti . Dále mne zajímá jak se zde nastavuje úroveň refluxu. Zařízení stejného typu jsem objevil na více odkazech. Mám i foto, bohužel nevím jak ho přiložit. Dík za info. S pozdravem Boban.

Anonymní řekl(a)...

Zkusím odpovědět na předchozí dotaz, když už se objevil zde. Toto zdánlivě jednoduché destilační zařízení, mám takový dojem, že bylo na různých fórech velice nedoporučované z důvodu špatné regulovatelnosti a neefektivnosti. Zkušenosti nemám žádné. Množství refluxu se řídí pouze množstvím chladící vody a jestli jsem princip pochopil správně, tak vlastní reflux je vytvářen jen povrchem roury s nápní, který je chlazen okolním vzduchem a předávaným ochlazováním z procházející trubičky chladící vody do chladiče. Destilovat bez částečného refluxu asi nebude možné. Já osobně bych toto zařízení nedoporučoval. Druhé zařízení na těchto stránkách je již klasika s principem stejným jako je na tomto blogu uvedené v sekci deflegmátor, tedy plně řiditelný reflux kohoutkem.

No a k předchozí diskuzi se ztotožňuji plně s názory Rafaela. Jen má dosavadní praxe mě vede i nadále k
dvojí destilaci, neb jsem samozřejmě zkoušel destilovat finál na jeden průchod, ale výsledek mi nějak nechutnal. Ale budu to zkoušet zas u jiného sortimentu. Je to hobby a je to o pokusech a vždy jsem zvědav na výsledek. O množství nejde.
Jiří

Anonymní řekl(a)...

Dík za info. Ještě by mne zajímal aparát č.2 z který má přímou regulaci refluxu. Pokud víte, zkuste mi vysvětlit několik nejasností: 1.Nikde tam není chladič č.2 Je tam nutný? 2. Jak jsou dlouhé trubičky zapuštěné ve víčku chladiče a zakončené jehlovými ventilky. Jsou uvnitř chladiče stejně dlouhé, anebo trubička refluxu musí být delší než trubička výstupu? 3. Můžete stručně popsat činnost - např. při zavřeném refluxu odebíráme do teploty 78 st. celsia úkap. Pak otevřeme reflux a nastavíme ... kdy se má reflux snižovat ? kdy se končí ? podle procent, anebo dle teploty par? A konečně Jaké rozměry by měly být pro vařák 100 l. Stačí rozměry kolony zdvojnásobít ? (Např. trubku svislou 50 mm , použít 100 mm. A co chladič na 100 l vařák. Jaký by byl ideální? Dík moc za vysvětlení. Boban

Anonymní řekl(a)...

Vážený Bobane
Příliš mnoho otázek a navíc jsem získal dojem, že v celé problematice máte slušný chaos. No, není se co divit. Dostupných informací je v našich končinách málo, světlou výjimkou je právě tento blog, kde však nelze nalézt úplně vše. Doporučoval bych pár týdnů počíst např. zde :
http://www.artisan-distiller.net/phpBB3/viewtopic.php?f=3&t=2332
http://homedistiller.org/forum/viewforum.php?f=17
Pokud nevládnete jazykem, zkuste nějaký překladač. Ujasněte si své potřeby a možnosti a dle nich si vyberte vhodnou konstrukci.
Účelem mého příspěvku na tento blog byl právě popis výroby toho snad nejjednoduššího zařízení s řízenou destilací v domácích podmínkách. Sekundární chladič není nutný ani u zařízení popsaného na začátku této stránky, jen bude vytékat horký destilát. Takže se nezlobte, ale odpovědi by byly sáhodlouhé a nejednoznačné.
Jiří

Anonymní řekl(a)...

Zarizeni zde uvedene, trosku odlisne mi funguje jiz 5tym rokem.
Problematika panelakoveho provozu se me jiz uz netyka, ale neco predci poznamenam.
Ja pouzivam zarizeni pro 2D, ale malinko odlisne. Prehazuju varnou nadobu, ponevac na 1D mam potrebu velke nadoby a lutr sbiram na 2D az z nekolika varek. Nasledne homogenizuju a nechavam ustat, treba nekolik tydnu a nasledne palim 2D.
Problem sem mel na pocatku, ze sem si musel navyknout na jiste nuance a nedelat spiritus na 1D nechat projit vice z predkapu a dokapu.
Jako reseni ne idealni, ale poucne, bylo sundat kolonu a rozjet experiment basicke samohonky jen se spetnym chladicem a naucit se rozeznavat chute a faze destilace, ktere ta rektif. kolona potlacila. Az po nekolika pokusech sem se naucil pracovat rozumne z refluxem.
Vodovodni voda do straty se mi moc nevyplacela, tak sem si udelal "silenost" z cerpadla do pracky a panelovych radiatoru privazanych na zabradli balkonu. tento chladici vymennik se pro male aparaty da nahradit nekolika trubkovymi vymenniky z chladnicek. Znamy pouziva hadici v zahradnim jezirku... Voda je dnes draha. Jako ohrev pouzivam kombinaci topeni plyn/elektrina, na rozbeh vzdy plyn, ten pak stlumim a zapnu el. ohrev, ktery dela regulaci. Je to levnejsi, jak jen pouhy el. ohrev. Spekuloval sem i z regulaci plynu pres solenoid+obtok z minimem, ale z duvodu komplikovanosti sem to nakonec opustil.
Posledni dobou se mi podarilo sehnat dvouplastovou nadobu, kde sem dal glycerin, ktery semi zda vyhodnejsi, nez olej. Jako topne teleso zkousim 4 ks seriove zapojenych spiral do pracky, kvuli propalovani o celkovem prikonu 1000W.
Vysledek o celkovem objemu 35 ltr varne nadoby je jiz zajimavy.

Anonymní řekl(a)...

Díky za podnětné nápady, zvláště ten s chlazením vzduchem a použití ledničkových výměníků. Uvážím-li, že komerční destilátor vody při 600W příkonu topení uchladí destilát pouze použitím měně než 50 cm žebrované nerez trubky chlazené ventilátorem o malém příkonu, tak to může být již ekonomicky zajímavé. A ještě k té ekonomii provozu, plyn je na kW 3x levnější než elektřina. Jen to riziko otevřeného ohně a potřeba neustálého dozoru.
No a to dilema, jak zachovat vůně a chutě v destilátu a přitom potlačit ty nežádoucí, tak s tím bojuji neustále. Vyrobit čistý líh není problém, ale voňavou pálenku bez pachutí, to je umění.
Jiří

Anonymní řekl(a)...

Je to pěkná mašinka. Už na podobné pracuji. Jen se chci zeptat - vedete chladící vodu z vodovodu do sekundárního chladiče z toho do primárního chladiče a pak do odpadu (dle fota). Nemělo by to být oddělené, každé zvlášť? Nevadí to při nastavování a řízení refluxu ? Dík za odpověď. Boban.

Anonymní řekl(a)...

Již to zde bylo jednou komentováno - u Maxe : tohle není aparatura, kde se řídí reflux chladicí vodou !! Zde vám veškeré páry zkondenzují a vracejí se zpět do kolony. Pouze odebíráte (přes ventil) z refluxu část alkoholu mimo aparaturu a tu dochlazujete, abyste neměl velký odpar na výstupu !! A poměr tohoto množství, proti tomu co se vrací zpět do kolony, vám určuje její separační schopnost.

Anonymní řekl(a)...

Bráním se sebemenší kritice, řada přispívatelů zde kritizuje letování já bych chtěl u Jiřího pouze vyjádřit, že asi není žádný technik, protože popsat přístroj v nepodstatných podrobnostech a opomenout to podstatné je amaterizmus. Než přikládat fotografie nevábně vyhlížejícího přístroje bylo by vhodnější udělat výrobní výkres. Z těchto důvodů bych chtěla Jiřího pochválit, že se to nakonec podařilo. A nyní bych řekl něco za sebe. Také jsem v malém panelákovém bytě vyrobil destilační přístroj a není to můj první, funguje bez problémů a nemusím se obávat roztržení kotle. Ptáte se proč: Tedy za prvé použil jsem tlakový hrnec s pojistným ventilem a opatřil jej teploměrem pro kontrolu přehřátí. Jako chladič jsem použil klasickou měděnou spirálu s vnitřním průměrem trubky 8mm V nerezové nádobě cca 5l s řízeným přívodem chladící vody. Na výtok z chladiče jsem vyrobil epruvetu pro sledování % alkoholu, dalo to práci, ale ušetřil jsem za ni 15 stovek. Přístroj běží bez obsluhy a bez obav že se kotel přetopí a vybouchne. Eskom@seznam.cz

197 řekl(a)...

Omlouvám se za svou hloupost, ale nepochopil jsem dobře větu: "Výstupní trubička na destilát je průměr 6 mm, připájen samodoma kohoutek ze závitu 5 mm v 6 mm trubičce a v něm dlouhý 5 mm nerez šroubek." Dovoluji si poprosit o postup výroby pro nešikovného laika a vysvětlení, jak kohoutek těsní a jak se s ním pracuje. Rád bych měl zařízení, kterým se dá odměřit zvolené procento refluxu, např. 10% vracet do kolony. Moc děkuji. (V mailové adrese je podtržítko, ne pomlčka)
ladislav_kazda@seznam.cz


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: