Přestupník

23 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Z hlediska samotného destilačního procesu nemá sklon "přestupníku" význam. Většinou se prohřeje rychle a potom už je jedno jaký má sklon. V laboratořích, u skleněných aparatur, se používají převážně sestupné systémy (nejedná-li se zrovna o rektifikaci), v zemích bývalé Jugoslávie se používá přestupník vodorovný a naše technické podmínky pro "pěstitelské dvoukotlové pálenice" předepisují "přestupník" stoupající (to aby případné zchlazené páry stékaly zpět do kotle).
Na směru přestupníku záleží jen, kam se umístí teploměr, jestli přímo nad kotel, nebo těsně před chladič.
To je asi tak vše. Zdravím Ljz.

Anonymní řekl(a)...

Dávám k úvaze následující pasáž z historické literatury.
(Nejmodernější výrobní postupy se totiž na domácí podmínky většinou aplikují dosti těžce.)

Jednalo se v předminulém nebo začátkem minulého století o velkovýrobu silic, kde se řešilo co nejeefiktivnější chlazení a snížení spotřeby vody v chladičích.
Dělalo se to až 20m různě oklikou vedeným přestupným potrubím a až pak byl umístěn hadový vodní chladič. Takže samovolné vzduchové chlazení dokončené vodou.

A v té souvislosti byla zmíněna až 8-10x úspora chladicí vody v Lyonu, Societe francaise aromatiques.
Zavedli tam tehdy poměrně úzké vyustění z helmy do náhle rozšířené, směrem k chladiči, mírně skloněné roury. To způsobí náhlé rozpětí pár čímž nastane první samovolné ochlazení podporované ještě velkým povrchem roury po níchž stéká mírně proud kondenzátu částečně se vypařující. Na úplné dochlazení pak už stačí jen malý vodní chladič do něhož široká roura přechází.
*
Jinak délku ,tvar přestupníku a jeho sklon v normálních dom.podmínkách vůbec neřešte. Nemají žádný vliv na nic. Udělejte si to podle svých místních podminek a taky s ohledem na jeho čištění.
Dělal jsem kdysi s tím praktické pokusy a žádné rozdíly jsem nezjistil. Je to jen o propojení komponentů.

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den.Prosím o radu. Na 50 lit. vařák použiji přestupník o průměru 35mm. Není to velký průměr přestupníku vůči malému objemu kotle, nebo je to lepší pro volnější proudění par? Děkuji Petr.

Anonymní řekl(a)...

Petře, tím nic nezkazíte! ! !

Hlavně při 1+2D.
Jen vylepšíte snížením tlaku ve vařáku destilační pochody, u dvojplášťů vodních netlakových zvlášť, snížíte si tím i nároky na těsnění..,, a zamezíte v některých havarijních případech ucpáni přestupníku....

Zápory nejsou žádné. I ten větší, nebo i velmi velký průměr se rychle ohřeje a k žádným zaznamenatelným ztrátám z toho důvodu nedojde!

Není žádný důvod v tom směru na materiálu šetřit ! ! !

Rafael

Anonymní řekl(a)...

Když tedy udělám přestupník vodorovný jak mi to doma vychází nic se nestane? Na pálenicích v bývalé Jugoslávii to tak mají.

Anonymní řekl(a)...

Nestane, slouží jen pro "přesun par" z vařáku do chladiče a po pár minutách se dostatečně prohřeje, aby v něm páry nekondenzovyly. Vzestupný přestupník mají u "profesionálních pálenic pouze proto, že jim to nařizují "technická pravidla".

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,
prosim o radu, potrebuji kvuli cisteni mit snad oddelitelny deflegmator a chladic. Muzu jako prechodnik pouzit silikonovou hadici?

Diky

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jestli existuje nějaké pravidlo na to jaké má mít přestupník rozměry. Jak vysoko nad vařák, jaká délka k chladiči. Někde jsem se dočetla, že je to jedno ale potřebovala bych se alespoň od něčeho odrazit. Alespoň přibližné rozměry. Jako vařák slouží 50l nerez hrnec.
Mockrát děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Též přeji dobrý den,
No co vám k tomu říci … jak jste uvedla, pravidla přímo neexistují, ve vašem případě bych použil jako přestupník cca měděnou trubku (nebo i nerez) o průměru 1“ tj cca 2,5 cm (lze i menší, ale pod ½“ bych nešel). Co se týče výšky nad „kotlem“ - záleží na tom jestli budete volit stoupající, rovné nebo klesající potrubí. U stoupajícího potrubí stačí výška cca 5 až 10 cm; u rovného byste se měla dostat na výšku použitého chladiče a u klesajícího je to obdobné, musíte se při daném sklonu dostat na vstup použitého chladiče. Co se týče délky přestupníku, měl by být volen tak, aby zahřívání kotle neovlivnilo náplň chladiče, min tedy 50 cm. Samotná „instalace a technické propojení“, pak závisí na vašich možnostech.
No nevím zda jsem vám pomohl, zkuste zkouknout zdejší publikované práce ...
přeji trpělivost a šťastnou ruku ...

Anonymní řekl(a)...

Diky aspon za něco. Prostě něco sestrojim a budu zkoušet. Jestli to dobře chapu jde o to aby se potrubi dostatečne prohřálo ale zase ne tolik aby pary stihly kondenzovat v chladiči?

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, můžete někdo poradit jakým způsobem a jak často čistíte měděný přestupník zevnitř? Zda volíte nějaké chemické prostředky nebo se to dá i nějak šetrněji, např. citron, ocet, soda atp. Děkuji za rady. Honza

Anonymní řekl(a)...

Pre M3C3 aký kotol máte,myslím rozmery a aké sito v tom máte? Tiež myslím rozmer teho sita ďakujem

Anonymní řekl(a)...

Tady to M3C3 uváděl: https://deslik.blogspot.com/2010/01/varak.html?showComment=1471351016552#c6998534111358862878
Pro Honzu:
přestupnik mám dělený v rovné dlouhé části a tak tam vsunu na zav. tyči uchycenou nerez drátěnku, trochu vody a posypu kys. citronovou, v aku. vrtačce roztočím. Stačí tak 30s a leskne se jak ... . Čistím ho před 2D.
Kamil

Anonymní řekl(a)...

Kamile děkuju za radu, ja tam mam kolena, takže tahle mechanická možnost je pro mě nemožná a rád bych vyčistil i ta kolena a případně nerez chladič, takže spíš jsem měl na mysli něco na prolití, abyho to např. opakovaně propláchl něcím co funguje, vyčistíl a zároven to nebude něco co by mohlo být zdraví škodlié.

Anonymní řekl(a)...

Tak roztok kyseliny solne to nadherne vyčistil uplne do zlatova. Honza

Anonymní řekl(a)...

Diky za blog, člověk tu najde spoustu užitečných informací.
Já zatím podle zdejších rad shromažďuju věci na stavbu soupravy, ale zápasím s těsněním. Dočetl jsem se tu, že 'nejvýhodnější' je těsnění silikonové...
Což s těsněním víka kotle bych si nějak poradil s využitím buď rozříznuté hadičky, nebo okenního těsnění. Co ale plochá těsnění pro rozebiratelná šroubení přestupníku(měl bych mít celkem 3: 6/4" a 1")? Ať hledám, jak hledám, tak nacházím plochá silikonová těsnění tak do průměru 1/2". Dál už jenom guma nebo něco jiného.
Můžu poprosit o názory k jednotlivým materiálům těsnění na které jsem při hledání narazil - proč jsou vhodná/nevhodná? Jsou to:
- guma, pryž
- klingerit
- plast(většinou je to uvedeno bez bližší specifikace, takže je otázka z čeho to vlastně je)
- fíbr
- kovové Cu těsnění
- kovové Al těsnění
- teflon, PTFE - někde jsem četl, PTFE se po rozebrání spoje musí vyměnit, což není úplně ideální
- v zoufalství mne napadl i korek(z korkových podtácků by byla super těsnění :-))

A ještě jeden kacířský nápad. Co takhle nějaké nejvíc odolné těsnění(třeba klingerit, nevím) 'vylepšit' omotáním instalatérskou teflonovou páskou - asi jako si hokejisti obalují čepele hokejek? Fungovalo by to?
Díky za názory
Vráťa

Anonymní řekl(a)...

K příspěvku Vráťa. Nejlepší jsou na prestupnik bronzové polokulove šroubovací spojky na trubku 28mm , používá je Kovoděl janča,jsou velmi praktické. V Kovodelu Janča, Uhersky Brod si je můžete koupit, pošlou vám je. Václav

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, zkušenější poraďte prosím. Má cenu řešit sklon přestupníku. Dělám rektifikační kolonu a přestupník mi vychází směrem do chladiče. Většinou bývá směrem do kolony, někdy rovně. Má to nějaký praktický význam. Vím že u velkých pálenic je to daný normou že musí být přestupník směrem do kolony. Ale pádný důvod mě nenapadá. Díky.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý (již) večer,
Ten sklon přestupníku je nařízený u dvoukotlovách pálenic. U rektifikačních kolon je přestupník převážně vodorovný (někdy možná s mírným sklonem k rektifikačnímu sloupu). To je vidět i na fotografiích u "Janči", pokud nejsou zrovna deskriptivou deformovány
(U ostatních výrobců to není většinou zřetelné).A i na zveřejněných schématech jsou kresleny vodorovné.
Já byh udělal přestupník vodorovný.

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že nic nařízeno není. Je to jen na místních podmínkách a libovůli výrobce.
Ostatně bylo už v tom smyslu napsáno tady na blogu dost:
Přestupník je jen spojovací potrubí mezi vařákem, kolonou a finálním chladičem.
Nic víc, nic míň, protože se ve velmi krátké době zahřeje na "provozní teplotu" a tu si během celé destilace udržuje a žádný reflux nebo "pomocné chlazení", pokud nejsou abnormálně dlouhé, v nich nedochází. Anebo jen v minimální a zanedbatelné míře...
*
Ale pokud budete vést přestupník vysoko nahoru nad vařák a až pak, abyste neměli chladič někde "až pod stropem" zas dolů, je to na Vás.
Ale žádné zázračné zlepšení destilačních poměrú od toho nečekejte!!!
Ty se dělají jinak.

Rafael.

Anonymní řekl(a)...

Donrý den, děkuji za odpověď. Pak tedy udělám přestpník rovný nebo s mírným sklonem k chladiči, uvidím jak vyjde trubka. Ještě přemejšlím nad průměrem trubky přestupníku, mám dostupnou nerez trubku 28 a 18mm. Asi zvolím větší světlost, měly by klesnout tlakové ztráty. Délka přestupníku bude odhadem cca 1,5 maximálně 2m.

Mohl by jste poradit nějaké triky pro zlepšení detilačních poměrů?

Díky.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
už dlouho ve mě hlodá otázka jak sklon přestupník ovlivňuje průběh destilace. Obecně se traduje, že se zahřeje a jeho vliv se neuplatňuje. K dalšímu přemyšlení mě nakopnul příspěvek na homedistiller.org https://homedistiller.org/forum/viewtopic.php?f=16&t=71451#p7534099
Ve zkratce, nad vařákem je svislý pasivní chladič stočený z 3m CU trubky, prům. 15mm a uživatel udělal 3 destilace s chlazeným, nechlazeným a zaizolovaným hadem. Přitom měřil teplotu na začátku a konci spirály a lihovost destilátu.
Princip funkce je v ochlazování par a tím tvorbě refluxu, který stéká zpět do vařáku, funkčně tedy podobný přestupníku se sklonem do vařáku. Tepelná ztráta (ochlazování) tohoto chladiče ve volném prostoru je cca. 50W, při topném výkon cca 400W tedy odjímá 12%. Pokud použijí větší průměr přestupníku, zvýším tep. ztrátu a pokud započítám teplotu okolí typ. v naších sklepech cca 15C (původně 30C), tak např. ztráta 1m trubky 18mm je 40W, 22mm 48W, 28mm 62W.
Praktický přínos sklonu přestupníku do vařáku vidím u menších kotlů, kde je nižší potřeba ohřevu během destilace. Např. pro 30l zaizolovaný kotel stačí okolo 1kW topení a 2m přestupník z 28mm CU trubky, by dosahoval stejného efektu jako ve zmiňovaném příspěvku.
Samozřejmě nehodnotím ovlivnění kvality výsledného produktu, ale předpokládám, že zvýšení refluxu přispěje k ostřejšímu přechodům a lepší možnosti dělení.
Omlouvám se za některá zjednodušení.
Kamil

Anonymní řekl(a)...

Čím je klobouk větší, tím lze získat koncentrovanější destilát a možnost přeběhnutí kvasu je menší.
Taky se tomu dá napomoci chlazením klobouku. Třeba mokrými hadrami.
Někdy bývá nad kloboukem namontováno zesilovací zařízení, kterým se zesilují alkoholové páry.
Nemusí se přímo jednat o provařování zpětného toku, třeba jen náhle rozšíření přestupníku které způsobí snížení teploty a částečnou kondenzaci pár.
Nebo nějaký nezaizolovaný pseudodeflegmátor s náplní.
Nebo nějaká varná jezírka.
Nebo extrémně dlouhý přestupník.
Ale vše by mělo být konstruováno tak aby se srážený destilát vracel zpět do vařáku.
*
Citace z dobové literatury:
Deflegmace je částečná kondenzace lihových par. Snížením teploty směsi par kondenzuje spíše složka s vyšším bodem varu (vodní pára). Proto jsou páry postupující od deflegmátoru ke kondenzátoru bohatší na etanol. Kondenzát vzniklý ochlazením v deflegmátoru stéká zpět do destilačního kotle a tvoří tzv. zpětný tok, čili reflux. V ovocnářských lihovarech se kdysi nejčastěji používaly deflegmační talíře (Pistoriovy talíře)
Páry se ochlazují jednak zvětšením objemu, jednak vodou, která se přivádí na povrch talíře. Z hlediska energetického je tento způsob nevýhodný, poněvadž kalorický obsah, odpovídající latentnímu teplu zpětného toku, je odváděn
oteplenou chladící vodou, nebo se vyzařuje do ovzduší. Proto se u velkých destilačních jednotek používají uzavřené, trubkové nebo štěrbinové deflegmátory, kde chladicím médiem bývá kapalina (zápara nebo kvas), která se přivádí do destilačního přístroje, a tak se využije tepla uvolněného kondenzací ke zvýšení tepelného obsahu kapaliny (předehřívání).
*
Tyto výše uvedené způsoby mají za cíl jen drobně vylepšit destilační poměry při 1+2D! Zda se použijí i u destilace kvasů nebo jen u 2D je na každého uvážení a místních podmínkách.
(Já jsem ten pseudodeflegmátor používal i při destilaci kvasu, tedy 1D).


Rafael.


Počet zobrazení stránky

Seznam posledních článků:

Seznam posledních komentářů: